Červen 2017

Kusovka č.95

10. června 2017 v 1:46 | Fredy |  Kusovky
Související obrázek

Kusovka č.94

10. června 2017 v 1:45 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro obrazky

Kusovka č.93

10. června 2017 v 1:44 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro obrazky

Kusovka č.92

10. června 2017 v 1:43 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro obrazky

Kusovka č.91

10. června 2017 v 1:43 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro obrazky

Kusovka č.90

10. června 2017 v 1:42 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro obrazky

Chico Yuka - Epilogue

6. června 2017 v 22:49 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄
Seděl jsem vedle borovice a dýchal jsem na ní, ta se pohnula tak, až se zakymácela a rupla.
,,Tati, tati, jak to děláš?" Chtěl vědět můj syn Hakeu.
,,Normálně, takhle" fouknul jsem a další strom tentokrát smrk, spadl.
Můj synek to zkusil, ale snaha byla marná.
,,Musíš více" poradil jsem mu a on foukl.
Strom se zakymácel a zlomil se na dva kusy.
,,Super, nyní jsem jak ty" odpověděl.
,,Jo" souhlasil jsem zklamaně.
Myslel jem si, že superschopnosti se nedědí, ale zjevně jsem se spletl.
Malou Akemi to zaujalo, tak to také zkusila.
Opět se jí poštěstilo a Billymu také.
Uměly všechny super schopnosti, co jsem uměl já.
,,Napadlo mě, v čím jsem tak jjedinečný" otočil jsem se na svojí manželku Emily.
,,Jsi můj, tím nejjedičnější člen naší smečky" odpověděla vlčice a olízli jsme si tlamu.
,,Jste tak sladcí, až se mi z toho zkazí zuby" zabrblala stará babka Grace.
,,Madam, jak to že jste tak stará, když v Axéě se nestárne?" Zeptal se Billy.
,,Synku, neměl bys" v tom mě však babka zarazila.
,,Jsem v jiné podobě" řekla, zamumlala pár slov a promněnila se v krásnou vílu.
***

Poděkování


Děkuji všem, co jste přečetli mou povídku, hlavně tobě, Eliss, je věnována tahle poslední kapitola,
doufám, že jste fandili vlkům. Mé díky také patří mé kamarádce, která nemá blog, ale já jí povídku čtu
jí se líbí. Tak hodně zdaru a mimochodem ,,auuuuuuuuuuu" vyju na měsíc a čekám, až napíšu zase
jinou povídku, až dostanu nápad. Psaní mě moc bavilo a doufám, že se do Axény opět vrátím ve svém snění.

Co když je to správně?

6. června 2017 v 11:15 | Fredy |  Blogová témata
Tak by to bylo super, ale bhužel to správné není.
Jíme špatnou stravu, kouříme a pijeme.
Nadáváme si a trucujeme.
Utrácíme peníze jen tak pro nic za nic a chováme se k sobě vulgárně.
To podle mne není správné.
Chtěla bych to změnit.
Chtěla bych, aby jsme nekouřili a nepili, aby jsme na sebe byli hodní.
A tak by to bylo správné.
Možná kapku přeháním, možná všici nejsou takový.
Ale v mé minulosti každej, koho jsem znala, tak chlastal.
Odloučila jsem se od toho, piju méně, nepiju tvrdý alkohol, ale pivo.
Dám si 4 kousky a jsem na mol i tak, ale jednou za čas to se smí, přece, ne?
Kouřím elektronikou, ale ráda si dám i normální cigaretu,
Dneska se mi zdál zvláštní sen.
Byla jsem mrtvá a šla jsem s jednou holkou do nebe.
Ta tam ještě nebyla připravená jít, nechtěla zapomenout.
Ale já jsem i přesto šla,
Prosím vás, buďme slušní a ohleduplní k sobě.
Já už jsem odpustila lidem, kteří mi ublížili a cítím se fajn.
Ještě se můžeme změnit, člověk si zaslouží druhou šancii, tak se snažme, aby jsme jí nepromarnili.

Chico Yuka - 20.kapitola - Návrat

4. června 2017 v 1:46 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄

Ležel jsem na smrtelné posteli ve špitále, tomu by jeden nevěřil!
Byl jsem propojený na hadičky a v komatu.
Viděl jsem před sebou tmu a hlasy, který na mne mluvili.
Byly to hlasy andělské. Možná jsem byl mrtev.
"Měli bychom ho už odpojit od těch přístrojů" říkal ten andělský hlas.
"Ne, ještě se může probrat" odpověděl ten druhý.
"Madam, je mi líto" a v tom jsem uviděl tunel, který mě odváděl pryč.
Spatřil jsem hvězdy. Vesmír, paráda!
Kolem mne tancovalo tisíc světýlek, planetek a měsíc.
Moje duše se vypařovala pryč, ale nebál jsem se.
Vedl jsem čestný život, takže bůh mne nemohl poslat do pekla.
I když to kouření a ten chlast jsem si mohl odpustit.
V tom najednou jsem spatřil galaxii celým svým zrakem.
Nevím, jestli se tomu dal říkat zrak, protože já byl transformován do mlhy.
Takhle vypadají duše, řekl jsem si.
Ale cítil jsem úlevu, ten nával pocitu štěstí, že už to moje utrpení skkončilo.
Ještě že mne odpojili, děkoval jsem bohům.
A pak jsem spatřil, když jsem se otočil sluneční soustavu.
Ta země byl tak malinká a tak vzdálená, že jsem se divil, že se do ní vleze tolik lidí.
Lidí, kteří prožívali radost, bolest a smutek.
Předemnou proletěla kometa a proletěla přímo mnou.
Ovšem necítil jsem bolest, protože už sem neměl fyzickou schránku, do které bych to cítil.
Letěl jsem volně a volně tím nekonečným vesmírem.
Najednou jsem přistál na něčem měkkém.
A měl jsem opět svojí fyzickou schránku, ovem, nemohl jsem již znovu umřít, protože to se právě stalo.
Dopadl jsem na všechny čtyři a nabral svou vlčí podobu.
Byl jsem na známém místě, kam jsem se celej svůj život marně snažil dostat.
Axéna!
Vrátil jsem se domů, protože jsem cítil tu známou vůni kávy, majoránky ve vajíčkách a piva.
"Auuuuuuuuuuu" zavyl jsem, abych na sebe upozornil.
Se svojí schopností se mi vrátila i super síla, takže jsem kolem spustil vítr, až se stromy kymácely.
"Vítej doma, příteli" pozdravil mě okamžitě Jack.
"Mám syna, Jacka" poznamenal jsem a olízl jsem muúctivě tlamu.
"Ale notak. nejsem žádný homosexuál" zažertoval.
"To já taky ne" odpověděl.
Kolem mě se zobrazili všichni. Sam, Rosalie, Emily, Jack, Charlie, Natálie, Jack, Max a babka kořenářka.
Nemohl jsem uvěřit vlastnímu štěstí.
Díky křišťálové kouli jsem se mohl podívat, co se děje na zemi.
Zrovna mě oplakávali na pohřbu, házeli do rakve růže nejrůznějších barev.
Akemi mi dala pusu na tvář, tehdy mé mrtvole, pak farář pronesl svojí prupovídku, rakev šla do hrobky, kde se zavřela.
Najednou už jsem nepociťoval touhu se tam vracet.
Tady mi bylo nejlépe.
"Dáme závod, pane vlku mrtvej?" Rejpla si do mě Emily.
"Jasně, proč ne" neodmítl jsem a rozběhl jsem se tak rychle, že mě sotva dohonila.
"Překvápko" vybafl jsem na ní, ona zabrzdila a upadla.
"Podvádíš" uchechtla se.
"Díky Yaxleymu" zařechtal jsem se.
"Vítej doma" olízla mi tlamu a já v ní našel svojí družku.
O rok později jsme spolu měli vlčata.
Jmenovala se Akemi, Hakeu a Billy.
Neměli sice super schopnosti, ale i tak jsem s němi rád dováděl, lovil a učil jsem je.
Bylo mi úžasně a babka Grace prohlásila, že budeme žít navěky, protože Axéna je známá tím, že lidi na ní nestárnou.
To jsem poznal na Maxovi a Natálii.
Jakoby se nezměnili ani o den.

-KONEC + BONUS příště - EPILOG -


Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta

3. června 2017 v 12:46 | Fredy |  Zážitky ze života
Včera jsem na tom byla v kině. Oč se jedná?
Vojáci, kteří vypadají jako lord Becket chtějí zabít čarodjnici, která může aktivovat trojzubec,
kterým chce Henry Turner, syn Williema a Elizabeth Turnerové, osvobodit svého otce od kletby.
Jackovi Sparrowovi čeká trest za to, že je pirát. Vykradl banku, ale nepovedlo se mu to.
Podaří se zachránit Henrymu jeho otce?
Co hrozí setkání Salazara se Jackem Sparrowem?
To se dozvíte již v kinech, moc doporučuji, hlavně ve 3D !! ;-)
Hodnocení: 10/10