Květen 2017








Rychle, rychle běží čas

30. května 2017 v 11:04 | Fredy |  Blogová témata
Už to bude jeden a půl roku, co mám tenhle blog.
Blogaření mě moc baví a posouvá dál, díky aktivitě čtenářů.
Chci vám poděkovat za to, že mi sem chodíte.
Jak plyne čas, tak mi krásně rostou vlasy.
Chci je mít dlouhé až pod zadeček.
Za měsíc už budu slavit výročí se svým přítelem, budeme spolu dva roky, což je úžasné.
Také tu je jedna nepříjemná věc, která mi dala ráci se vzpamatovat.
Vejkina už tu dva roky není a je mi po něm moc smutno.
Občas se mi o něm zdá.
Byl to cavalier King Charles Spaniel a byli mu teprve čtyři roky.
Moc si toho tady neužil, ale doufám, že bůh ho poslal do psího nebe a že na mne vzpomíná v dobrém, protože to byl ukázkový andílek, ten nejhodnější na světě ze všech pejsků.
Nikdy neměl blechy jen tu a tam nějaké klíště, které jsme mu sundávali.
Než se nadám, bude ze mě stará bába a budu v domově důchodců.
Čas letí jak voda, už je mi dvacet let.
Tak vám přeji krásný letní dny, no ještě jarní, ale teploty jsou krásné venku, akorát tak do plavek.
Žijte krásně, skládejte básně a radujte se ze života a myslete havně optimisticky, protože nic není tak černé jak to vypadá.
S pozdravem vaše


Kočičák Mourek

26. května 2017 v 14:53 | Fredy |  Miluju focení

Já rád pózuju mňau, mňau...
Kočkování, to je moje...
Tady jsem trošičku rozmazanej, omlouvám se...

Kusovka č.89

25. května 2017 v 2:48 | Fredy |  Kusovky
Související obrázek

Kusovka č.88

25. května 2017 v 2:47 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro picture color sweet

Kusovka č.87

25. května 2017 v 2:46 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro picture color sweet

Kusovka č.86

25. května 2017 v 2:45 | Fredy |  Kusovky
Související obrázek

Kusovka č.85

25. května 2017 v 2:45 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro picture color

Kusovka č.84

25. května 2017 v 2:43 | Fredy |  Kusovky
Související obrázek

Kusovka č.83

25. května 2017 v 2:43 | Fredy |  Kusovky
Výsledek obrázku pro picture color

Kusovka č.82

25. května 2017 v 2:42 | Fredy |  Kusovky
Související obrázek

Kusovka č.81

25. května 2017 v 2:41 | Fredy |  Kusovky

Chico Yuka - 19.kapitola - Dědictví

24. května 2017 v 20:14 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄
Kolem mě se ozývalo hlasité vytí.
Hurá, dokázal jsem to, jsem zpátky v Axéně!
Byl jsem radostí bez sebe, tak se mi ulevilo.
Když v tom, zazvonil budík.
Měl jsem jít na kontrolu a jako starej pán jsem si musel vzít taxíka.
Už mi bylo osmdesát, měl jsem vnoučata, která se o mě chodila starat.
Byli to syn a dcera Jacka, Calla s Billym.
Už je tady dlouho nebudu otravovat, za několik měsíců chcípnu a dám všem pokoj.
O dost mladší, má manželka Akemi, učila svého syna matematiku.
Jmenoval se Charlie, ano, po omegovi Charliem.
Akemi mi říkala, abych je nepojmenovával po mých smyšlených přátel, smyšlených!
A jak by tedy před padesáti lety vysvětlila mé kamarády Maxe a Natálii?
Jen pouhopohý sen, samozřejmě.
Namazal jsem si tvrdej rohlík s máslem a začatl jsem se do Harryho Pottera, pátej díl, Fénixův řád.
U doktora mi bylo nevolno, říkal, že to je věkem a ze stresu.
O něco později se ukázalo, že mám cukrovku a tak jsem si musel píchat denodenně inzulín.
Co bych za to dal, kdybych tenkrát ten papír nehodil do ohně!
Jenomže před pár lety měla Akemi samozřejmě pravdu, musím se s tím smířit, do Axény se už nevrátím.
Už mi zbydou pouze vzpomínky.
Jako voda po řece tekl ten můj starý přítel čas.
Byl jsem v nemocnici připojenej na infulzy a různých hadičkách.
Špatně se mi dýchalo, nemohl jsem polykat a když jsem mluvil, takjsem chraptil.
"Miláčku, to bude dobrý, ty se toho dostaneš" podporovala mě Akemi.
"Potřebuji napsat své děditctví, kdyby to náhodou nevyšlo" dodal jsem.
"Ano, všechno už je zařízeno, stačí podepsat" pousmála se na mě.
"Jak to, že to šlo i beze mě?" Divil jsem se.
"Lásko, vždyť jsi tam byl s náma před čtrnácti dny. Kvůli Emily ses naštval a zapomněl si to podepsat" zamumlala.
"Aha" přikývl jsem a pocítil nenávist vůdči své dceři, která si prchla někam na Havajské ostrovy pár dní po té, co dokončila své studium na Hardwardu.
"Taky si něco zaslouží. Odpouštím jí" odpověděl jsem a zavřel oči, doufajíc, že se vrátím do své milované země.