Co bylo, bylo, důležité je, co je teď.

Chico Yuka - 13. kapitola - Koloběh života

24. dubna 2017 v 20:05 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄
Max a Natálie se mnou komunikovali ihned po té, co jsem skolil Jessicu.
"Bude to snadnější, než jsem si myslel" poznamenal jsem a vyfoukl obláček kouře z tlamy.
"Nezmýlili jsme se v tobě. Buď naším pánem" poklonili se mi.
"Ne, to já nebudu, nechci být nikomu na obtíž, až válka skončí, tak odejdu domů" zamumlal jsem.
Cestou kolem řeky jsem zkoušel dále své schopnosti, o kterých jsem netušil.
Dokázal jsem zvednout vodu tak, že připomínala obrovský vodopád a po té opět spadla.
Měl jsem neuvěřitelné štěstí, že jsem dokázal ovládat přírodní živly.
Zdál se mi v noci sen.
Bojoval jsem s Yaxleym, on mě porazil, protože ovládal černou magii, která byla mnohem mocnější, než ta moje.
"To se taky stane" našeptávala mi v hlavě stará Grace.
"Ale já to nechtěl, za všechno může on" odpověděl jsem.
"K tomu jsi byl vyvolený" z očí stařenky vytékla slza, já jí olízl obličej tlamou.
Být vlkem nebylo zase tak špatné, obzvlášť potom, co jste se dozvěděli, že máte magické schopnosti.
Nebyl jsem sice žádný superman, ale tohle jsem ovládat dokázal, alespoň pro zatím.
Nechtěl jsem být ničím králem, natož pak pánem.
Jenom jsem chtěl prostě opustit tuhle planetu a vrátit se do své.
Už žádné malování, odpykám si klidně trest, který mi udělí paní ředitelka.
Kolik času uplynulo od té doby, co jsem tady v Axéně, v Los Angeles?
Jistě, mohl jsem se proměnit v cosi ohavnějšího, třeba ze skřeta, z pána prstenů.
Ale tady byli skřeti krásný bytosti, jen Dereck dokázal okouzlit za tu chvíli i Emily.
Jenomže Emily byla vlk a on skřet.
Ta se nemohla proměnit, aby byla dívkou.
Dokázal jsem si jí představit jako blondýnku se zlatýma očima.
Ach, ta byla krásná!
Mnohem hezčí než Akemi, ale i ta dívka ze země měla také své kouzlo.
Kdybych se tady rozhodl zůstat, tak bych nejspíš si vybral Emily a měli bychom spolu vlčata.
Otevřel jsem oči a bylo překrásné ráno.
Přemýšlení o mém vztahu mezi Emily a Akemi jsem nechal stranou, zavyl jsem, protože jsem se cítil nešťastný.
"Copak se děje" zabrblala Emily, totéž i zopakovaly Charlie i s Jackem, který stále bojoval se zlomeninou, kterou jsem mu způsobil.
"Ale, je mi smutno" mávl jsem nešťastně tlapou.
"Pojď Emily, něco ti ukážu" pokynul jsem jí a šla.
"Vidíš?" Ukázal jsem jí berušku, která byla nádherná, v ranní trávě pokryté rosou, po které číhal kosák.
"A tak funguje svět. Požíráme sami sebe" dodal jsem.
"A ty musíš sežrat pána Temnot?" Zeptala se Emily.
"Ne, to ne. Ukázal jsem ti, jak to u nás tam chodí, nelíbí se mi to, na Zemi jsem byl pouhým rozmazleným frackem,
který si ničeho nevážil" dodal jsem.
"To není žádná novinka. Pro mě je jedno čím jsi byl tam, důležitý je, co jsi tady" řekla a dívala se na kosa, který klovl po berušce,
která skončila v jeho žaludku.
"A tak funguje koloběh života" dodal jsem.
"Tak to je úplně normální" poznamenala Emily.
Procházeli jsme se, olizovali si tlamy, jinak kdybych byl člověk a ona žena, tak by jsme se líbali.
"Miluji tě" přiznala Emily.
"Já tebe též, ale nemůžu. Odpusť mi, chci se vrátit na Zemi, protože tam je jedna dívka" v tom mi skočila do řeči.
"A ty jí miluješ" pochopila Emily.
"Víš, mě kdysy přitahovali muži. Yaxleyho, tedy pána Temnot, jsem poznal v našem lidském světě. Zamiloval jsem se do něj a on mi věnoval pergamen, který mě poslal sem do Axény" zamumlal jsem.
"Aha, takže ty jsi homosexuál?" Zeptala se mě.
"Byl jsem" dodal jsem.
"Tak to je jiné, jak jsem říkala, není důležité kým jsi byl na Zemi, důležité je, co jsi tady" zopakovala Emily.
"Pták poto berušku vysere, a z tý se udělá tráva. tak to funguje u nás v Axéně" dodala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 24. dubna 2017 v 20:13 | Reagovat

Jsem zvědavá, jak to bude dál, ale doufám že zůstane v Axéně :-) A moc se mi líbí ta poslední věta!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama