Mám noční můry

6. února 2017 v 12:47 | Fredy |  Zážitky ze života
V noci se mi zdají sny, jako každému.
A já se pořád vracím k minulosti, ano, základní škola, ve snech.
Už uplynulo několik let a mně se to pořád vrací do hlavy.
M.CH. populární děvčica na škole, o té se mi hodně zdá.
Nejradši si říkám, proč jsem si do školy sebou nebrala kudlu.
Za každou urážku bych probodla každého až na pár lidí, kteří mě tam měli aji docela rádi.
Samozřejmě jsem tehdy kreslila do sešitů kříže a učitelé se divili, že myslím na sebevraždu.
Stal by se ze mě seriový vrah, kdybych to udělala, to, nač teď myslím.
Měli jsme tam trapného ředitele, učitelé naprd, kteří ani neuměli učit.
Samozřejmě třídní bránila své miláčky, abych o nich na blocích nepsala.
Jděte do hajzlu všichni, co si mě pamatujete, to kvůli vám jsem se nemohla soustředit na učení a dostávala jsem koule.
Takže lidi, žijte přítomností, né minulostí, co jste si prošli posměváčkama.
Posmívání, bojím se přihlásit na školu, ale uvažuji o studiu na dálku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yuki 🐦 Yuki 🐦 | Web | 6. února 2017 v 17:57 | Reagovat

Úplne sa v tebe vidím a tiež súhlasím! Kudlu na ne!!! Keby sa dal vrátiť čas, poriadne by som to tým ľuďom na základnej škole vytmavila. Tiež mám svoje "spomienky" - veci ktoré ma ťažia do dnes... šikanovanie chalanmi z triedy, triedna učiteľka ktorá hovno spravila aby mi pomohla, videla chybu vo mne a mňa poslala za školskou psychologičkou ktorá mi nijako nepomohla. Celý život si VĎAKA NIM so sebou nesiem pocit menejcennosti... a ľudia sa ku mne správajú zle a ja im to neviem vrátiť. + som bola druhý krát šikanovaná (tentoraz na strednej) a tiež som si nevedela rady. Veľakrát ma pochytí chuť zabíjať... A keď som sa pokúšala vtedy v triede (na ZŠ)  uľaviť si kreslením - nakreslila som seba ako smrtku na koni s kosou v ruke ako idem po nich, ale na moju smolu to videli a ešte viac ma zosmiešnili... A prečo ti učiteľka zakázala aby si o nich nepísala? Máš slobodu prejavu.

2 Yuki 🐦 Yuki 🐦 | Web | 6. února 2017 v 18:02 | Reagovat

To poznám.... veď "vždy je chyba v nás"... nie v nich :-?  Vraždila by som

3 Eliss Eliss | Web | 6. února 2017 v 18:30 | Reagovat

Mám taky špatné vzpomínky na základku, měla jsem zlé spolužáky... Ale ono se jim jejich chování jednou vrátí...

4 tlapka-v-kuchyni tlapka-v-kuchyni | 6. února 2017 v 19:27 | Reagovat

Zdravíčko
Když si budeš připomínat strach, budeš vždy neklidná a ostatní si toho všimnou a začne vše nanovo... :-)

Takové to posmívání a šikanování, sem ani moc nezažila, ale vážně se toho moc bála, hlavně po příchodu na střední, kde jsem nikoho neznala a všichni byli až moc jiní než já. Zaujala sem postoj, který se mi osvědčil na základce  (kdy si mě začali všímat a tak trochu dobírat) a to postoj být neviditelnou :-D Zní to vtipně, ale je to vcelku snadné a logické :-) Jde především o to nebýt výrazná, i když se ti to nelíbí být zticha a vypořádat se se samotou.. Jistě, teď sem zjistila že je to zbytečné a že mám super třídu drben, které pomlouvají jedna druhou a na ostatní nezbude čas :D

Jen trochu názor k tomu to no :D je to v Tobě a v tvém postoji, oni za to v podstatě nemůžou, mají nudný život a chtějí ho kazit ostatním, nenech se "být obětí" 8-)

5 Lenča Lenča | Web | 6. února 2017 v 19:33 | Reagovat

Přesně tak, nenech se jimi zkazit! :-) Žij si dál svůj život, jen tak to někam dotáhneš. Držím palce :-)

6 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 7. února 2017 v 14:38 | Reagovat

Doufám že všechno tohle zvládneš!  😊

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama