Konec cesty

7. února 2017 v 10:21 | Fredy |  Blogová témata
Před pár lety jsem byla na dovolené v Chorvatsku.
Chystala jsem se tam spáchat sebevraždu.
Samozřejmě jsem se tam opila Rakíjou, každý den.
Když jsem byla s mamkou a s bratrem na výletě, vyskočila jsem z turistického vláčku.
Říkala jsem si, že to byl konec mé cesty, protože síla, která mě táhla ke smrti, nebyla daleko.
Řidič po té zastavil a ptal se mamky, jestli nejsem zhulená.
Samozřejmě, že jsem nebyla.
Od té doby jsem se na svět dívala jinýma očima.
Mohla jsem umřít, ale bůh mě ještě nechtěl vzít k sobě.
A tak mám asi před sebou velký cíl, na který nemohu přijít.
Roztrhl se mi přitom skoku náramek, bylo mi ho líto, ale co se dalo dělat.
Tak jsem byla ráda, že mě žádný auto nepřejelo a že jsem ještě naživu.

Jak říkal John Cramer v sériovém filmu Saw: Lidé kteří si neváží života, nejsou si ho hodni.
Važ si života, motto kliniky, na které pracovala jeho manželka.
Je mi zle z lidí, kteří si neváží požehnání, je mi z toho zle!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 8. února 2017 v 10:47 | Reagovat

Každý si na to asi musí přijít sám. Ne nadarmo se říká, že čověk si čehokoliv začne vážit až tehdy, kdy o to skoro přijde...

2 Terfinne Terfinne | Web | 8. února 2017 v 12:27 | Reagovat

Ahoj, jen reaguji na tvůj komentář u mě na blogu.... Ráda blogy spřtelím. ;) :)

3 Eliss Eliss | Web | 8. února 2017 v 15:50 | Reagovat

Souhlasím, život je dar, a člověk by si ho neměl vzít sám ale snažit se a bojovat až do konce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama