Děti noci

6. června 2016 v 11:42 | Fredy |  Blogová témata
Na toto téma týdne mě nic nenapadlo, tak jsem vymyslela příběh, který je tak trochu ve zkrácené verzi.
***
Šla jsem v noci po ulici, když v tom zaslechnu dětský pláč.
Nebe bylo poseté hvězdami a měsíc byl v úplňku.
Dítě, které jsem nemohla minout v té tmě, přestalo plakat,
protože mě uvidělo. Vrhlo se na mě a pokousalo mě.
Ze mě se stal upír. Dítě noci bylo plaché. Po kousnutí mi
narostli upíří tesáky, začala jsem se měnit,
Tohle dítě v noci uteklo v té ozářené ulici osvětlené lampióny.
Ucítila jsem žízeň, kterou jsem musela uhasit.
Šla jsem a šla, až jsem narazila na chudáka bezdomovce,
ze kterého jsem vysýla krev, která chutnala skvěle.
A nakonec jsem narazila na dalšího chlápka, kterého také dítě noci pokousalo.
Zamilovala jsem se do něj. Jmenoval se Daniel.
Dítě noci mi nakonec přineslo štěstí a tak to zvládám lépe, než kdy dřív.
A uslyšela jsem hřmění, asi nějaká bouřka či co.
Blesky se ozývali o sto šest.
Utíkali jsme se schovat někam pod střechu a uslyšela jsem démomický řev,
Bála jsem se, ale Daniel mě utěšoval, objímal a líbal.
"Nesnáším lásku" pravil démon, který se zastavil u nás.
Políbili jsme se a vrhli se na démona, nad nímž jsme zvítězili.
A tak náš život pokračuje dál.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kentaur Kentaur | 7. června 2016 v 7:43 | Reagovat

Tak to se nepovedlo.

2 Fredy Fredy | Web | 7. června 2016 v 16:10 | Reagovat

[1]: nevadí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama