Co bylo, bylo, důležité je, co je teď.

Květen 2016

Dotazník..

17. května 2016 v 12:07 | Fredy |  Výlety z reality

Jak se máš? --- Dobře
Co čteš za knihu? --- Padesát odstínů šedi
Co máš nejradši za seriál ? --- Horákovi
Co máš ráda za hudbu ? --- Jayk3M
Co máš ráda za jídlo ? --- Pizza
Kam by jsi jela, kdybys mohla ? --- Karibik
Čím by ses ráda vyučila ? --- Litreratura, psaní knih
Kouříš ? --- Ano, ale chci přestat
Máš ráda malé děti ? --- Ano, moc.
Pes x Kočka --- Pes
Růžová x Černá --- Růžová
Zelenina x Ovoce --- Ovoce
Deník x Blog.cz ---- Blog.cz

Zamilovaný text

17. května 2016 v 11:59 | Fredy |  Skříňka myšlenek

To je krásný na tom světě být, můžeš mě něchat snít. S takovým krásným chlapcem, modrý oči, blond vlasy.
Já se cítím na to být matkou našich dětí. Já se červenám, po boků tvého. V bříšku mám motýlky, je to báječné.
Já tě moc miluji, sním o tobě, né však myslím na sebe. Sedívám u tebe doma na gauči, čekám až se vrátíš z práce.
Lituju, že mi takhle utíkáš, ale vydělávat se musí. Andělé nás vítají. Andělé nás dostanou, žádný démoni.
Líbávám tě ve svých snech, škytám, když tě uvidím. Senzace. Já se cítím báječně, je to téměř neskutečné.
Umírám touhou, po boku tvém. Je to láska, je to kráska. Je to umění lásky tvé, ruku v ruce mé.
Proto plácám nesmysly, jen abych se ti zalíbila. Já tě miluji, jsme spolu a šťastní.

Je to na internetu, musí to být pravda !

16. května 2016 v 12:58 | Fredy |  Blogová témata
Takže co je na internetu, musí být pravda?!
Co je pravda, když nám média lžou?
Je to jako když zveřejníme pravdu na ostro? Kdo ví...
Je to fascinující, co všechno se na internetu dozvíme a je to pravda.
Třeba o ovoci nebo o zelenině.
To je pravda.
Ale co když s námi jen média zatočí a my tomu podlehneme?
Já něčemu věřím, ale né všemu.
Když by se na internetu zjistilo např. že spatřili lochnessku, uvěřili by jste tomu?!
Nebo že Hitler byla nakonec ženská ?
Já vím, blbý nápady, ale co kdyby to tam někdo napsal?!
Co kdyby se začali střílet papoušci do oblak místo létaní na podzim s papírovými draky?
Ano, je to na internetu, musí to být pravda !!!
Ale co když to na internetu není pravda?
To s tím Hitlerem jsem si vymyslela, i s tou lochnesskou a i papoušky.
Přesto je to na internetu, na mým blogu.
Takže lidi, nevěřte všemu, co se kde písne.

Kokoainl - 4.kapitola - Deník

13. května 2016 v 14:04 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄

Kokoainl šla do školy, kde se cítila v bezpečí.
Nahaimlen se šel podívat, jak studuje.
Měla samý výborný známky, vysvědčením si nic nezkazila.
Začali letní prázdniny a Kokoainl si rozhodla psát deník.

30. června, 2012
Dnes jsem se nenudila. Vyrazila jsem s partou na koupaliště, kde svítilo sluníčko.
Skoro jsem zapomněla, že jsem upír, tak moc to pro mě znamenalo.
Víkend se blíží a já pojedu za babičkou.

1. července, 2012
U babičky to je v pohodě. Sešli jsme se tam se s mojí kamarádkou Barbarou, ze sousedství.
Upírský starosti nechám ležet ladem.

2. července, 2012
Už to nemůžu vydržet. Mám chuť na krev, abych nevysála babičku, šla jsem do krevní banky, kde jsem se zavřela na záchodech a začala jsem pít nula negativní.

3. července, 2012
Vyvenčila jsem babbiččina psa Arnolda. Potkala jsem cestou Tomyho, mého nejlepšího kamaráda z dětsví. Stavili jsme se spolu na pivo, ale to se nedá srovnávat s krvákama.

4.července, 2012
Dnes bylo ve vlaku takové horko, že jsem si svlékla tričko a ukázala jsem se v podprsence.
V kabinetu nikdo naštěstí nebyl. Po té jsem na sebe tričko zase dala, i když velmi nerada.

***
Doma Kokoainl vypila krev, po které se olizovala.
Smrt by byla lepší a tak jejíj dnešní zápis do deníku byl pozitivní, že jsem dojela šťastně domů.
Nahaimlen přišel na návštěvu, kde pozdravil ,mého bratříčka Ria, kterému daroval nějakou PC hru, kde bylo soustu zombí, které musel Rio okamžitě pozabíjet.
"Málem jsem vysála babičku" pochlubila se Kokoainl.
"Začala sis vést deník? To je skvělé" poplácal jí po rameni, když mu knihu ukázala.
"Víš, já si ho také vedu, od minulých prázdnin" z tašky Nahaimlen vytáhl velice starý, velmi používaný deńík.
"Páni, ten je starej.....počkej, kolik ti doopravdy je?" Zarazila se Kokoainl.
"Sto osmnáct mi bude, kotě, ale to není důležité" pochlubil se Nahaimlen.
"Tak dlouho budu na tomhle světě být?" Zděsila se dívka.
"Ano, ale nejhorší je období, když kolem tebe umírají tvý příbuzní. Koko, nikdy nestárneme, bejby" olízl si chlapec rty.
Z obýváku šlo slyšet Riovo vzteklé zabručení, když nezvládl už bůh ví kolikátou úroveň se Zombíkama.
"Rio, to musíš takhle" přišel Nahaimlen za ním do pokoje a vystřílel mu desáté kolo.

5. července, 2012

Prázniny utíkají jako voda. Zanedlouho budu mít jedna a dvacet let. Uspořádám práty.
PS: Budou pozvání jen iupíři a Rio jede tu dobu k mamince na chalupu.

***
Kokoainl zaklapla deník a šla si lehnout.
Co když bude osamělá, až její rodiče a bratříček Rio odejde/ou ?
Nemohla zavřít oči a tak šla na facebook, kde měla několik zpráv.
Její kámoška, Nela je zpěvačka. Napsala jí, že na její narozeniny, na její plnoletost, uspořádá oslavu.
Normálně by Kokoainl nenalili, ale Tomy je starší, takže to v té hospodě jim nevadilo.



Miluju, miluju tě...

12. května 2016 v 16:08 | Fredy |  Výlety z reality
Já už nevím co s tím,
jen o tobě pouze v noci sním.
Je to na tobě, co se mnou uděláš,
víru mou mi přitom dáš.
Já spolykala všechnu zášť
a nenávist v lásku dám.
Proměním se v kolibříka,
nahodím si budíka.
Na tebe neoddolatelnou touhu mám,
přímou lásku ti já dám.

Já se zamilovala.
Budoucnost s tebou jsem malovala.
Cestu k tobě přímo znám,
já ti svoji lásku dám,

Někdy je to těžké. Někdy je to normální. Někdy slyším sami kecy.
Někdy je to super. Někdy se vyznám v těch věcech.
Někdy já se narodila. A abych tvou budnoucnost malovala.
Společně stále. Stále a dokola. Vodka, pivo a kofola.

Mít radost z něčeho je super

10. května 2016 v 18:07 | Fredy |  Skříňka myšlenek
Přesně tak. Mít radost z jakéhokoliv maličkosti je pohlazení pro naší duši.
Je to neoddolatelný zážitek pro nás pro všechny.
Takže můžeš mít radost např. že jsi uklidil svůj vlastní pokoj,
nebo, že jsi umyl nádobí.
I drobné krůčky jsou pro lepší okamžiky.
Mám radost z toho, že jsem si udělala matcha čaj.
Mám radost, že jsem dala vyprat fašky.
Mám radost, že sdílím život s osobou, kterou miluji.
Mám radost, že maminka už je na tom lépe, přestože je stále v nemocnici.
Mám radost, že jsem přečetla pár stránek z knížky....no to zrovna se tomu už dva dny úspěšně vyhýbám.
Mám radost, že jsem zhubla 2 kg.
Je to senzace, mít z něčeho radost. Ale najdou se tu i záporný věci.
Například:
Nemám radost, z toho, že chodím na pivo.
Nemám radost z toho, že kouřím.
A nemám radost z toho, že beru prášky na večer víc, než to je zvykem.
Nemám radost, že na prášky vůbec piju.
Protože na prášky se původně pít nesmí, jelikož to v těle nadělá pěknou paseku.
No snad se polepším a budu z toho mít radost.
Z čeho vlastně?
Z toho, že na tom budu líp.
Z minulých chyb se dá poučit.
Z minulých chyb to můžete zkusit začít znova...a pěkně od začátku.

Zavři oči a věř

9. května 2016 v 14:14 | Fredy |  Blogová témata
Zavři oči a věř. Kde je naše víra? Ať už v boha či v ďábla.
Kam se poděli staré dobré časy?
Zavírám oči a věřím, že budu ještě dlouho mladá.
Ale roky ubíhají.
Devatenáct let tady žiji.
Nějaké zkušenosti už mám za sebou.
Je to krásné, probudit se do nádherného dnu, plného víry a naděje,
že se vše změní od základu v dobrou věc.
Já si tak tento blog vedu od prosince, i když jsem musela vymazat všechny články z roku 2015.
Zavírám oči a věřím, že mi tenhle blog vydrží dlouho.

Zavři oči a věř,
no tak si tam běž.
Uháněj, nezastavuj se,
ničím se však nevychlubuj.
Pýcha předchází pád,
mám chuť se na tomhle světě smát.

Víra je pro nás velmi důležitá. Důležité je věřit si. Mít zvýšené sebevědomí.
Třeba např. Až budu velká, tak budu věřit v boha. Proč čekat až budu velká?
Můžeš v něj začít věřit od dětství.
Proto zavři oči a věř.

Stačí začít žít

6. května 2016 v 12:47 | Fredy |  Skříňka myšlenek
Za úsvitu ustřihnu ti nit,
nebudu přece zaživa hnít.
Je to na tobě jakou cestu si zvolíš,
jestli to teda nesmolíš.
Je to na tobě, co se životem uděláš,
ty na to máš, já na to mám.
Kytku ti za to dám,
růži čerstvě utrženou,
lásku nemám zatrženou.

Je tisíce nocí,
do konce života mého,
miluji jen a jen jeho.
Jak si to uděláš,
takový to máš,
že se nedáš.

Občas se cítím mizerně,
občas nádherně.
Hrozný časy jsou za náma,
blíží se lepší dny,
to co je před náma.
Tak začni žít,
bojovat za to co miluješ,
jen stačí chtít.

Tak trochu mimo

3. května 2016 v 9:18 | Fredy |  Skříňka myšlenek
Obklopená pavučinou,
svět stojí na nohou.
Světem hýbu sem a tam,
dám ti ovoce ze země mládí,
protože to mám.
Deprese, nenávist, hlasy.
Ta holka si přitom češe vlasy.
Tak do toho jdu po hlavě,
netvař se přitom naštvaně.
Cesta je trnitá čili zavřená,
nepotřebuji nic a ani stát na nohou,
obklopená zášti,
touhle krásnou krajinou.
Procházím se v dešti,
obklopená zeměkouli,
proč ta holka v noci bulí.

Nemohla se smířit s osudem. Být tam kde je temnota. Oddána duševně mimochodem trochu jinam.
Dnes kapky deště zakryjí její slzy. Moc mě to mrzí. Starosti, nenávist i deprese, co to je ?
Symfonie mě uchvátila. Nahlas, chovám se jak píča i když nevím proč.
V pustinách se nacházím. Můj mozek ovládají démoni. Seru na ty časy, co jsem zameškala.
To nejcennější co máš, je to, co si za peníze nekoupíš....je to láska, rodina, přátelé.

Pěkné ráno přeji... :-)

3. května 2016 v 8:30 | Fredy |  Zážitky ze života
obrázky na profil
Je to nádherné probudit se do dalšího dne plného adrenalinu.
Čeká mě soud s taťkem ohledně alimentů.
Budou mi zrušený, mám tam být o půl jedenácté.
Můj přítel se aspoň seznámí s taťkem.
Je to hustý, trochu se bojím, ale překonám to.
Poslouchám nyní Jayk3m, Markooze a Elma.
Dobře jsem se vyspala, po večerních prášcích jsem měla ztuhlý jazyk.
Hodila jsem sprchu, předtíma potom jsem si šla zapálit.
Ono to kouření je pouze v hlavě.
Snad se dokážu zbavit toho zlozvyku.
Navštívíme maminku, která leží v nemocnici na Aru.
Dala jsem si kávu, která mě velmi vzpružila.
Asi si udělám ještě...
Ještěže mám tenhle blog, kde se můžu vypsat ze svých starostí a trápení.
Díky blogu.cz !