Kéž by se to nestalo - 9.kapitola - Narozzeniny

5. dubna 2016 v 12:21 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄
Od otcovi smrti jsem stále silnější a dsilnější, i když se to zdá být divné, ale dokonáno jest.
Jsem nyní na večeři, pochutnávám si na kuřeti s rýží a sosem.
Je to vynikající, jako vždy, když mi Winky uvaří.
Šmakuje výborně, to sice ano, ale někdy mám pocit, že to trošku přehnala s tím kořením.
Zítra budu mít narozeniny. Bude mi sedmnáct let.
Od té doby, co umřel táta, jsem se trochu do sebe uzavřela, al,e nešlo to na mě poznat.
Jsem velice citlivý člověk, takže se mnou jednejte opatrně.
Severus Snape, dnešní ředitel Bradavic, nás svolal dohromady.
"Jestli víte, kde se pohybuje Harry Potter, tak mi to ihned řekněte" sdělil nám.
Já jsem samozřejmě nic neviděla, nevěděla jsem co a jak.
Následující den mi babička Letty poslala dárky i společně s maminkou.
Dostala jsem pamatováčka, který zčervená, když na něco zapomeneš.
Nečervenal se, tím pádem, nic jsem nezapomněla.
Po té jsem dostala sadu setu na koště, což bylo príma a to nejdůležitější, Zlatonku.
Mám vlastní Zlatonku! Hip, hip, hip.... hurá!
Poděkovala jsem a nevěděla jsem, co si s tím počít.
Bylo nádherné sobotní odpoledne a já jsem se rozhodla vypustit Zlatonku, která létala tu a tam, chytila jsem jí a měla jsem z toho radost.
Po té jsem nezapomněla na své vlčí já. Přeměnila jsem se a pelášila jako o život Zapovězeným lesem, který se usmíval a jako by mě vybízel... pojď ke mně....blíž.
Utíkala jsem a ocitla se u Černého jezera.
"Auuuuu....Auuuuuu....Auuuuu..." vyla jsem a vyla jako o život, protože mi to dělalo dobře.
Nadechla jsem se čerstvého, přírodního vzduchu, který mě očaroval.
Narozeniny jsou báječná věc, pokud dostanete, nač si vzpomenete.
Jenom aby to tak zůstalo, ale ono, né, nezůstane.
Sedla jsem si na kamenitou pláž onoho rybníku a rozhodla jsem se, že se vykoupu.
Převtělila jsem se do své lidské podoby, svlékla ze sebe šaty a šla jsem plavat.
Bylo to báječné, jelikož byla trochu zima, ale mě to nevadilo, poněvadž jsem byla okouzlená okolním světem.
Rochnila jsem se v rybnáíce až do večera, oblékla jsem se a převtělila se do vlčí podoby, protože vlčí rychlostí toho uběhnu víc, než normální.
Když už jusem byla na hradě, dané okolnosti mne trochu rozhodilo. Černý Baron nás popichoval, ale nedala jsem se.
"Ženich a nevěsta, spadli do těsta" recitoval, když mě načapal, jak se líbám s Dracem Malfoyem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ďábelská Victoria Renkse Ďábelská Victoria Renkse | Web | 5. dubna 2016 v 12:29 | Reagovat

horší je maniodepresivita..svatá deprese...

2 Ježurka Ježurka | Web | 5. dubna 2016 v 16:51 | Reagovat

Páni, ty jedeš, ale jo, dobrý! :-D

3 Ďábelská Victoria Renkse Ďábelská Victoria Renkse | Web | 6. dubna 2016 v 9:19 | Reagovat

Já v "životě" jen trpím..a jinak to nebude...žel...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama