Nezešílíš z toho, věř mi

23. března 2016 v 14:14 | Fredy |  Skříňka myšlenek
Bůh nás miluje,
se životem čaruje,
ten, který se raduje.
Myšlenky tě v hlavě jebou.
Máš to chuť všechno skončit.
Ale povím ti...vždy můžeš znova začít.
Azurové nebe,
miluji jen tebe.
Jsem na sebe hrdá.
Miluji se mám se ráda.
Chci žít, chci dýchat.
I když ta zrada mě bude v nitru štípat.
Nebojím se žádného hromu,
je to jako dotýkat se koruny stromu.
Tak proč musím padat dolů.
A vstávat opět nahoru.
Cíl ode mě je nedaleko.
Málo je hodných lidí na tomto světě.
Povím ti to v jedné větě.
Že se polepšíš,
že s té agonie nezešílíš...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 linacarson linacarson | Web | 23. března 2016 v 19:00 | Reagovat

Mám ráda básničky a tahle je povedená!:)

2 gogosen gogosen | Web | 23. března 2016 v 20:53 | Reagovat

pěkná:)
A jak se máš?:)

3 Nicolle • Newin.blog.cz Nicolle • Newin.blog.cz | Web | 24. března 2016 v 12:29 | Reagovat

Básnička opět super :-)

4 Gabriella Gabriella | Web | 24. března 2016 v 12:33 | Reagovat

Pěkná básnička :)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 26. března 2016 v 20:30 | Reagovat

Bůh nás miluje jako švestkové knedlíky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama