Kéž by se to nestalo - 2.kapitola - Proměna

17. března 2016 v 16:01 | Fredy |  Kapitoly ► Povídky ◄

Na péči o kouzelné tvory jsem sotva přišla v čas.
Dneska máme famfrpálový trénink, tak jsem chytač.
Hagrid nám vyprávěl o kouličce luněné, že se má krmit ták a ták.
Byla jsem v sedmém nebi, když jasem se stavila po výuce na něco k snědku.
Celou tu dobu jsem se těšila, až nasednu na koště a poletím.
Na famfrpálovým hřišti bylo plno.
Madam Hoochová odstartovala zápas.
Nenastalo dlouho a spatřila jsem Zlatonku, která kolem mne prosvištila.
Chytla jsem jí.
"Mrzimor prohrává 50 ku 200" hlásil komentátor, který zápas komentoval.
Po famfrpálu jsme měli přeměňování.
Profesorka MCGonagalová nás učila měnit poháry na kleště.
Zajímavá věcička, ty mudlovské kleště se mi podařily změnit.
Získala jsem výbornou známku a pro Zmijozel 10 bodů.
Dnes si teda vedu úžasně.
Je pátek.
Já mířím do Prasinek s Pansy a s Dracem.
Crabb a Goyle zůstali v hodovní síni a cpali se tam dobrotami.
"Stejně to je klika, že jsi tu Zlatou chytila" pochválil mě Malfoy.
"Díky" poděkovala jsem mu ze zdvořilosti a nakonec jsem mu dala pusu na tvář, kterou kupodivu Draco neodmítl.
Usrkla jsem si máslového ležáku, který chutnal po másle a karamelu.
Konečně víkend!
Toho na mne bylo dost.
Vzpomínali jsme na Cedrika Diggoryho, který umřel v turnaji tří kouzelníku ve čtvrtém ročníku.
Anebo jak jsem dostali Fénixův řád, za který nás Umbridgeová odměnila.
"Slyšela jsem, že nyní pracuje pro tvého tátu" ozvala se Pansy.
"Jo, je skvělá. Škoda, že už tady neučí" poznamenal Draco.
"Ano, spousty dobrých učitelů školu opouští. Vzpomínáte si na pana profesora Lupina?
Prý to je vlkodlak" řekla jsem a usrkla si máslového ležáku.
"Ano, snad se má dobře" stiskla si Pansy ruce.
"Běžte na před, projdu se ke Chroptící chýši" poslala jsem je tím pryč.
V Chroptící chýši panovala strašidelná atmosféra.
Když jsem tam přišla, dům se začal zamlžovat.
Kolem mě se třpytily zlaté, droboulinké hvězdičky a já se proměnila.
V něco...ve vlka.
Zavyla jsem a utíkala do Zapovězeného lesa.
Bylo to parádní.
Na všech čtyřech bílých tlapách obalených huňatým kožichem.
Mysl jsem měla zvláštní, jako kdyby Bradavice chtěli, abych se stala vlkem.
Byla jsem neregistrovaný zvěromág, budu o tom muset napsat otci.
Anebo ne, radši si to nechám pro sebe.
Co když to není zvěromagie?
Zastavila jsem u Černého jezera.
Tam jsem si lehla a odpočívala dokud se nezačalo pomalu stmívat.
Vzala jsem zpátečku, naposledy jsem zavyla a přeměnila se ve zmijozelskou školačku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama