Leden 2016

Raego - Labyrint

30. ledna 2016 v 10:17 | Fredy |  Žijeme hudbou

Nádherná písnička.
Hodnocení jako ve škole: 1 ********

Marpo - Už nikdy

30. ledna 2016 v 9:59 | Fredy |  Žijeme hudbou
Pro přemýšlivé,
Hodnocení jako ve škole 1 s hvězdičkou =)

Největší chyby a omyly

23. ledna 2016 v 19:20 | Fredy |  Blogová témata

Největší chyba je v tom, že nevíme, kde hledat pravdu. Teda alespoň to tvrdím já, nevím, jak na tom jste vy.
Není nad to, co nám cpou média pod nos. Je to vážně pravda nebo si lžeme do úst?
Někdo má nahoře moc a ovládá nás všechny. Je to nějaká mocná síla. A táhne nás to upřímně do prdele.
Pardon, že jsem sprostá. Proč se lidi vzájemně urážejí a nadávají si?
Také nejsem žádný andílek, alespoň vím, kde je ta hranice.
Česká republika má prý všeho dost. Jo to si taky myslím, pokud teda se nesemelem.
Myslím, že jednoho krásného dne nás napadne autogenocida.
Proč vše táhne tak nešťastně do háje? Třeba je to omyl. Paříž, emigranti.
Dokud mi něco na ulici neudělaj, tak je to oká, v pohodě.
Média to přehánějí. Největší chyby mají oni. Teda ta síla, co nás ovládá.
Jdeme ke zlu, já chci jít teda k dobru, i když si to zatím plně neuvědomujeme.

Nasazení života - Prolog

23. ledna 2016 v 18:52 | Fredy |  Výlety z reality
Jmenuji se Charlenne Kruegerová. Je mi 22 let a jsem mladší sestra od Suzanne Kruegerové.
Někdy mě říkají třešnička. Protože mám ve tvářích ruměnce namazané rtěnkou.
Ale to je v pořádku. Nezlobím se. Hotty a Bonrát jsou moc fajn chlapíci.
Také Semír. A Ben Jager... achhh !
Přemýšlím, jak ho sbalit. Ale na nic jsem nepřišla. Nebudu se mu líbit prostě jen tak?
Prohlížela jsem se v zrcadle. Neovládla jsem se a trochu jsem zčervenala v obličeji, i když přes makeup by jste to nepoznali. Mám tmavé havraní kudrnaté vlasy. Nejradši mám modré oblečení. Natáhla jsem na sebe legíny s vesmírným motivem a tričko s nápisem ENJOY.
Období se schyluje k létu. Vzala jsem svého německého ovčáka na procházku do parku. Bylo to tam moc příjemné.
"Dobrý den" zdravím na ulici paní, protože Rex, můj pes se zakoukal do svého psího kamaráda.
Prohodili jsme něco málo o počasí a pokračovaly v chůzi.
Když už jsem byla doma sama, rozhodla jsem se, že se někam projedu.
Mám týdenní volno. Pracuji ve firmě Sparkins & Level, kde se vyráběj šaty a já jsem tam jako asistentka.
Peněz mám dost, něco málo jsem podědila po rodičích. Život mě baví.
Rex uvězněný v domě netrpělivě očekává můj příchod od té doby, co jsem odjela nyní v autě na dálnici A1.
Naladila jsem rádio Rebel, kde hráli spoustu nesmyslů, ale náladu jsem měla tak dobrou, že mi to nevadilo.
V tom kolem mne prosvištěla auta.
Nevěděla jsem, co to je zač a nabourala jsem při prvním momentě.
Naštěstí jsem se zotavila dřív, než bys řekl švec.
Nepotřebovala jsem sanitku, trocha se mi pouze motala hlava.

Nasazení života - Úvod

23. ledna 2016 v 14:50 | Fredy |  Výlety z reality
Jmenuju se Charlenne Krugerová.
Jsem sestra Kim Krugerové, šéfce dálniční policie.
Mým cílem je chránit a pomáhat lidem.
Jednoho krásného dne jsem se zamilovala do Bena Jégra a on do mne.
Byli jsme spolu šťastni, dokud mě můj ex přítel nezačal vydírat.
Potřeboval prachy na silné drogy, jako je heroin či kokain.
Povídka by měla mít pět kapitol.

Prolog .....1 x 2 x 3 x 4 x 5 ..... Epilog

"Poezijní" Pohádky k čaji

23. ledna 2016 v 11:44 | Fredy |  Výlety z reality
...Jelikož mě baví psát, tak jsem se rozhodla napsat takových pár "poezijních" pohádek neboli básniček, říkejte tomu, jak chcete....

1)Pohádka o delfínech
***
Delfíni usínali v zimním spánku pod vodní hladinou.
....jak se máš....zeptal se jeden
....dobře....odpoví druhý.
V tom však přiběhl žralok a začal delfíny pronásledovat.
Rozespalí chudáčci měli co dělat, aby žralokovi unikli.
Potopení balancovali na hraně osudu.
Jak přežili?
Přidali se další delfíni do skupiny a žraloka přemohli.
A tak nechali své parťáky, aby se mohli ponořit do říše snů.
2) Muž beze snů
****
Muž nespal dlouho.
V ruce měl nůž.
Chtěl všechny pozabíjet, ale nakonec ho zadržela policie.
Slyšel hlasy houkacích sanitek.
Ti ho odvezli do blázince, kde se vyléčil za půl roku a začal mu nový život.

3) Medvěd a med
***
Medvěd měl chtíč na med.
Včeli mu však nedovolili si ho vzít.
Nešťastný méďa se procházel.
Kolem šla holčička, jmenovala
se červená Karkulka.
V košíku měla med a tak ho
darovala medvědovi a ten ho celý sněd.
Karkulka a medvěd byly nerozluční
kamarádi až na dosmrti.

4) Všeobecná pohoda
***
Jednoho dne se narodil klučina,
který byl v pohodě.
Nebrečel. Jak čas ubíhal, tak chlapec
rostl.
Dělal dobrý skutky.
Dozvěděl se, že v komnatě je uvězněná princezna,
hlídána drakem.
Osvobodil princeznu, zazvonil zvonec a pohádek
je prozatím konec.


Delfíní sny, hudba oceánu pro zklidnění duše

23. ledna 2016 v 9:34 | Fredy
Prosím bože, věř mi. Já to dokážu, já jsem silná bojovnice. Já někdy řvu jak lev. Odpusť mi.
Modlím se za všechny v domově i okolí. Aby ke mně nebyli tak zlý. Vysliš mé přání.
Ťukám to sice na blog, ale cítím se uvolněná.
Bože, děkuji za to, že tu pro nás jsi.
Bože, děkuji za to, že jsi mi odpustil mé chyby.

Snažím se být Nad věcí

23. ledna 2016 v 8:26 | Fredy |  Žijeme hudbou
Úžasná písnička, která mi dodává sílu a odvahu bojovat. Díky Jayku, moc mi pomáhá tvoje písnička...
Ikdyž je taková depresivnější, ale jsem zas o krok dál.
A tady je letní chill slunečná itálie 2011 Nad věcí. Pecka, která mi opravdu moooooc pomáhá !!!
Doporučuji vnímat a zamyslet se nad textem.

PF 2016

22. ledna 2016 v 21:32 | Fredy |  Miluju focení

Foceno mobilem, omlouvám se za příšernou kvalitu. Na radnici je nápis 2016. =)

Sharkass - Nevrátím

17. ledna 2016 v 13:19 | Fredy |  Žijeme hudbou
Výborná písnička, moc povedená, dávám jedničku s hv+ězdičkou.... =)

Jsem spokojená

16. ledna 2016 v 14:14 | Fredy |  Zážitky ze života



Po týdnu stráveném ve FNB jsem si dala relax.
Slíbila jsem si, že přestanu kouřit a tak nyní kouřím elektronickou cigaretu.
Je mi fajn, že nemusím vyběhnout už moc do té zimy.
Budu sledovat ty rozdíly mezi tou elektronkou a mezi normální cigaretou.
Až se vyléčím úplně, zkusím Nicorette odvykání kouření.
Nejvíce mně zachutnala jahodová náplň.
Je to fajnové a má to blahodárné účinky.
Jsem si dala do předsevzetí.
1) Nekouřit
2) Neplakat
3) Být silná
4) Broukat si
Cítím se nyní jakjo královna :D
Je to tou lehkou drogou? Nanannananananaanaá..... Jsem šťastná jako blecha.... :D

Proč si lidé ubližují ?

9. ledna 2016 v 21:49 | Fredy |  Skříňka myšlenek
Na počátku věků jsem se smiřovala se svým osudem, protože jsem cítila beznaděj.
Jaké to je, když vám oznamují, že umíráte? Jaké to je, když vám melou pod hubu, že jste blbeček, který se neumí se vším smířit? Stejně to jednou zjistíme. Není všem dnům konec.
Ohrožená tajemstvím mládím jsem hazardovala se životem.
Nebylo poznat nic, nebylo poznat, kdo je můj přítel a kdo můj nepřítel.
Děsila jsem se a stále se děsím toho, že něco není v pořádku.
Že mi pouze strkají pod nos tác s jídlem.
Můj přítel to věděl. Věděl, že boj s parazity není jednoduchý. Věděl, že mám v sobě jaké-
hosi démona, co je uvnitř mého mozku. Jsem trochu agresivní, inu, né však naivní.
Nevážím si svobody, musím být neustále někde zavřená.
Připadám si jako v jiné době. Nyní, když jsem zalezlá v malé dědině, přichází na duši takový neklid. Nedokážu oddolat svým myšlenkám.
Nedokážu rozeznat pravdu od nepravdy. Jsem prostě bastard, co nad životem prohrává.
Nedokážu dělat milion věcí naráz, i když můj mozek to chce.
Nedokážu se soustředit téměř na cokoliv. Cokoliv, co je pode mnou.
Je to boj, cítím se jako kat.
Stejně neoddolám duševní poruše.
Slyším řeči na ulicích, všude, kam jdu.
Hlasy lidí, kteří mi nadávají.
Hlasy lidí, které nejčastěji držkujou, lidé, proberte se !
Máme si pomáhat a né si vzájemně střílet do hlavy.
Také je tu řeč o emigrantech.
No a jsou tu no a tak co.
Mně to nezajímá, pokud mě fyzicky nenapadají.
Já se cítím jako zlámaná duše, jako střepy skla od zrcadla, co nejdou a nepůjdou slepit.
Těch milion hvězd na obloze lítá ve mě.
Je to jako kyselina fosforečná, co mi dělá problémy.
Volání andělů, kteří mne zvou k sobě.
Nic není fér, je to pouze hra, a já nemůžu přijít na to, jak se hraje.
Nenechám se obelstít, jak si mnozí myslí.
Cítím se bezpečně, ale zároveň i nebezpečně.
Pískání v uchu.
To vše mluví za mne, jsem neplatná identita odhalená svou minulostí.
Na rovinu říkám. Není to zločin chodit s přítelem a nepracovat, zároveň, když bojuju s nemocí?
V koutku umírám, skládám se před vlnou emocí.

Kobra 11 aneb můj nejoblíbenější seriál

9. ledna 2016 v 19:57 | Fredy |  Zážitky ze života

Seriál KOBRA 11 je zuážitek z mého dětství.
Jako malá jsem pořád sledovala Kobru 11.
Rozbrečela jsem se nad ztrátou "Semírovic" parťáka.
Líbili se mi téměř všici.
Mám ráda tenhle akční seriál. Bože, jak ho zbožňuji!
A jak to tedy doopravdy vnímám?
Jako schyzofrenik, i když vím, že bych se neměla NA TAKOVÝ VĚCI KOUKAT.
Kobra 11 je seriál, na který nadosmrti nezapomenu.
A který parťák je u mě ten nejlepší ?
1. Ben Jégr
2. Jan Richter
3. C. Ritter

Taky mne napadlo, že bych mohla napsat fanfiction, ale aby to mělo hlavu a patu.
Fakt by to bylo žúžo labůžo :-)

Poslední den mého života

8. ledna 2016 v 18:50 | Fredy |  Utěšující momentky



Proč tak naivně uvažujeme, proč si neděláme dny krásný.
Třeba si ráno vstaneme a řekneme si...je nám fajn :-)
A opravdu, bude nám fajn.
Proč nepřejeme sluníčku, aby svítilo o sto šest.
Někdy si mlátím tzv. "hlavu do stěny" :D
Protože si připadám někdy jako akrobatický robot, co ztratil a zároveň
našel důvod žít.
Nechci deprese, nechci to a to.
Chci naopak mít čistou, jasnou mysl.
Nechci uvažovat o posledním dni mého života.
Jednou to ovšem příjde.
Ale u mě na tohle ještě zatím nečekejte.
Já už na smrt nemyslím.
Je mi báječně, přímo fantastik !
Měla jsem radost, že mne pustili, obejmula jsem dokonce 2x i doktorku :D
Tak a chvála bohu, pokoj nám na zemi...

Důvod mé neaktivity

3. ledna 2016 v 9:19 | Fredy |  Utěšující momentky
Omlouvám se za to, že nebudu týden aktivní na tom blogu.
Já se léčím v FNB a to snad mluví za vše.
Nyní si popíjím výbornej čaj.
Jmenuje se to Kabir, rozpustný med a zázvor.

Neuvěřitelné lidské tělo

2. ledna 2016 v 20:32 | Fredy |  Našeptávající hlasy

Zajímavé je, že když jde jeden člověk okolo, nic neřekne.
Ale když jde člověk se skupinou, má na slabého jedince šanci pokoušet jeho výdrž.
Tomu jedinci nezbývá nic jiného než to, že se tomu zasmát, i když jeho duši to oslabuje.
Zajímá mě, proč tomu tak je.
Zajímá mě, proč ostatní duše mají nad tím jedincem navrh.
Přitahují si to.
Lidé.
No smoking, no smoking.
Zatím nezvládám přestat kouřit, ale časem to ovládnu.
Nejsem zrovna imunní vůčři ostatním myšlenkám.
Nejsem ani zdaleka normální. Vím to.
Štve mne to.
Lidé jsou zlý, lidé se smějí tomu určitému jedinci.
Cesta světla našeptává....hoď to za hlavu, bojuj a vyhraješ.
Uzdravíš se.
Něco na tom je.
*****
Ruším tím člověka, i když jsem v nemocnici a léčím se s depresema.
Nic takového neexistuje. Je to jen v lidský hlavě.

Tajemství (The secret)

2. ledna 2016 v 18:45 | Fredy |  Utěšující momentky
Tento dokument je o víře, lásce, štěstí a bohatsví.
Musím si víc věřit a uzdravit se.
Skutečně, když se zaměříte na uzdravení, uzdravíte se. Vesmír vám odpoví.
Energie kyne, kam můj záměr plyne.

Omega 3

2. ledna 2016 v 16:53 | Fredy |  Zážitky ze života

Zajímalo by mě jak to funguje. Nyní jsem to vyzkoušela v praxi. No, snad to nebude tak zlé.

Paprsky z roku 2015

2. ledna 2016 v 16:14 | Fredy |  Miluju focení
Tak jsme oslavili Vánoce 2015 :D
Paprsky, dárečky byli už koupený dříve....ano, byla jsem netrpělivá jako vždycky :-)
Bylo to super, ale moje úzkost mně donutila brečet.
Silvestra jsem tvrdě zaspala, po lécích, které nyní užívám. Ale žádná škoda, nijak mě to nemrzí.
Spíš naopak posouvá mě to dál a dál.

Dělání je lék

2. ledna 2016 v 14:36 | Fredy |  Utěšující momentky
Vypůjčená Bible. Ono něco na tom přeci jenom je. Nejnovější knížka z 21 století. Je tam Starý a nový zákon. Snad si jednou vydělám na svojí vlastní, musím jí vrátit, i když jsem se toho ani nedotkla. Bible je drahá knížka a těžko se dá sehnat. Můj dědeček to sehnal bůh ví kde. Já si přečtu něco tu a tam, ale zatím mi to nic moc neříká. Chci si začít od prvního kroku a né si ukládat další a další cíle. I malý krůček může být velká změna.
Není to lehké vydělávat si keše, to já vím. Ale zas doma sedět na prdeli to taky nejde. Až se z toho vylížu, tak budu se snažit makat. Makat, makat, makat..... To jinak prostě nejde. Mám krátkodobou paměť. Vím, zbytečně se shazuji, ale ono je dobrý si to uvědomit.